Selekce prošla selekcí

Hodně sleduji sociální sítě různých knihkupectví, baví mě to a je to pro mě nejjednodušší způsob, jak se dozvědět o knižních novinkách. Selekci asi nejvíc propagovalo knihkupectví Neoluxor, a když se o trilogii soutěžilo, nacvakala jsem do odpovědí náhodnou volbu, ta kniha mi byla prostě jedno. Pf, princezny. Vypadám snad jako někdo, kdo si hrál na princeznu? To fakt ne!

Po nějaké době mi to ale přeci jen nedalo a knihu jsem si půjčila v knihovně. Jen tak ze zvědavosti jsem si přečetla prvních pět stránek, až za týden jsem našla čas na dalších deset a když jsem si za pár dní řekla, že bych si mohla přečíst aspoň jednu kapitolku, zůstala jsem u knihy ležet do čtyř do rána! Wau! Tak dlouho do noci, ehm, tedy do rána, jsem snad nikdy nečetla. Jenomže tohle vážně nešlo, copak jsem tu knihu mohla odložit ve chvíli, kdy jsem se líbala s černovlasým fešákem? Nebo ve chvíli, kdy jsem si zkoušela ty nejkrásnější šaty na světě? Copak jsem vážně mohla s čistým svědomím zaklapnout knihu s myšlenkou, že jen tak přeruším procházku po nejkrásnější zahradě na světe? To nešlo! Nemohla bych se sama na sebe podívat do zrcadla, a tak jsem knihu přečetla celou, usnula a hned druhý den jsem začala číst další díl. Nadšení a prožívání příběhu s postavou se opakovalo. Jako kdyby všechno, co prožívá America prožívala má osoba. Nemůžu rozhodně říct, že bych s Americou nějak extrémně sympatizovala, kolikrát jsem měla chuť ji profackovat za to, jak se chová k ostatním, ale Cassová vše umí tak hezky popsat, že se prostě i s tvrdohlavou Americou smíříte.

Tak abych se tu jen nerozplývala, zkusím být malinko konkrétnější, ano? Hlavní mužská postava je dokonalá v tom, že dokonalá vůbec není. Má své mouchy a dělá chyby, není to prostě Bůh. Hlavní dívčí postava je tvrdohlavá, jak už jsem zmínila, ale na druhou stranu s ní kolikrát soucítíte a dokážete se krásně vžít do její kůže, hlavně postavě často dojde, co dělala špatně a to ji hodně dodává na sympatičnosti. Co se týče popisu, je super, že Cassová vaši fantazii pouze navede jistým směrem, ale jak přesně vypadají místnosti nebo třeba postavy už je hodně na vás. Také se v knize vyskytuje obrovský počet postav, takže si každý může najít svého favorita. Co bych řekla, že je největším plusem, kniha se nedá určit pro jednu věkovou kategorii. Je o princeznách, o lásce, o budoucnosti a přitom o minulosti.

Stejně jako dva předchozí díly jsem za jedno odpoledne přečetla i díl třetí. Doufám, že kniha bude brzy zfilmovaná, několik ukázek už nahráno je. Když jsem se ale dozvěděla, že k původní trilogii se připojí i čtvrtý díl, málem jsem se rozplynula! Teď už jen napjatě čekám, abych mohla jedno odpoledne o prázdninách věnovat novému dílu.