Záchranářky

Většina z Vás mi na starý blog psalo, že mají rádi moje články, protože jsou nabité energií a pozitivní náladou. Je mi líto, ale to tenhle článek určo nebude.....

Tak jo, kecám. Energie v tom bude a třeba se i zasmějete, i když je to spíš k pláči.

BTW. Četl jste někdo knihu Nemožná holka @adorkable? Spíš asi ne, co? Každopádně občas bych chtěla psát články právě ve stylu Jean Smith. Heh. No uvidíme. Tak k věci.

Tuším, že nápad, aby jsme se sešly měla Terka. Večer jsme se usadily na lavičky u lesa a zároveň u hlavní silnice, vzaly si popcorn a kofolu a začaly rozebírat nové drby, prázdninové zážitky a podobně. Po chvíli něco malého proběhlo kolem stromu. Zatímco Klárka byla přesvědčena, že je to veverka, já tvrdila, že je to kotě a Terezka byla rozhodnutá, že to je zkřížený mýval s veverkou.

Vzhledem k mému přesvědčení jsem se krčila na lavičce, protože naprosto nesnáším, když se ke mě pouliční kočky přibližují a dožadují se drbání za oušky a podobně.

Budete možná překvapení, ale pravdu jsem měla já, bylo to malé zrzavé koťátko, které skákalo ve tmě v trávě a z bezpečné vzdálenosti nás sledovalo-nebo si aspoň myslelo, že je v bezpečné vzdálenosti. Po chvíli totiž kotě začalo šplhat na stromy, což jednak přihrálo holkám argument o tom, že to opravdu bude veverka či veverka zkřížená s mývalem. A zatímco jsme přemýšleli co všechno by se asi tak mohlo a nemohlo křížit, kotě vyskočilo na větev a... nemohlo dolu.

Naprosto jsem odmítla třeba se jen pod tu větev přiblížit, nikdy nevíte, kdy takovému kotěti rupne v bedně a skočí z větve přímo na vaši hlavu. A aby bylo jasno, já jsem viděla film Jako kočky a psi, takže moc dobře vím, co tyhle roztomilé potvůrky dovedou, ne ne. Mě jen tak nenapálíte.

Jenže ty dvě kočkomilky mě dotáhly ke stromu téměř násilím a začali na nebohé koťátko šišlat, nebohé koťátko, které se tam dostalo záhadným způsobem, protože jsme neměli šanci na něj dosáhnout. A tak jsem se poraženecky rozhlédla kolem a v mé hlavě začal vznikat plán, jak tu zrzavou potvoru vysvobodit, než jsem však něco vymyslela, Terezka lezla Klárce na záda a natahovala se pro kotě, které stále couvalo. Takže teď nemohlo kotě dolu z větve a Terka z Klárky. Zatím co Terka lezla dolu, přivezla jsem její kolo pod strom. Já ho chytla z jedné strany, Klára z druhé a Terka začala akrobaticky lézt po sedátku a řídítkách.

Jak už jsem zmiňovala, byla tma, a samozřejmě si ta hloupá kočka nemohla vybrat jiný strom než ten, který byl ozářen pouliční lampou.

Myslím, že sitcomy se natáčí podle pravdy, úplně vidím toho režiséra jak křičí: ,,No! A teď tam pošlete toho pěkného kluka, co bydlí 15m od té lavičky. Jooo, přesně toho..."

Kočka šla stranou, všechny tři jsme se jako na povel otočili a Terezka měla obrovské štěstí, že Klárka kolo oproti mě nepustila, nemluvě o tom, že se kolo částečně o strom opíralo. Dost pravděpodobně by si však ani nevšimla, kdyby z toho kola spadla, Patrik totiž vyšel jen v boxerkách, podíval se na nás, pak na pytel odpadků, který svíral v ruce a na zbývajících 20m k popelnici. Pak se rychle otočil a pelášil zpět domů. Rychle jsme se se smíchem vzpamatovali a Terka se konečně natáhla tak, aby kotě sundala.

Slezla z kola a prohlásila, že po takové záchranářské akci si hodlá tu kočku vyfotit. Takže se se řevem: ,,Kočkoooo!" rozeběhla za nebohým koťátkem po trávě, mobil svírala v ruce a jelikož ho měla téměř vybitý a nefungoval jí blesk, běžela vedle ní Klárka, která svítila svým bleskem, její foťák totiž neměl tolik Mpx.

Co si myslíte, v tu chvíli vyšel Patrik znovu, tentokrát už sice v teplákách, ale svůj six pack stále neskrýval. A my zase ztuhly a sledovaly ho, dokonce i ta kočka se zastavila a on chudák se snažil ze všech sil tvářit, že nás nevidí. Jen zašel dovnitř a my zase ztuhly z toho blaženého roztání, otočily se Terka s Klárkou na kočku, která.... se začala chovat fakt divně. Nahrbila se a skákala, jako kdyby měla na nohách pérka. Vyjeveně jsem na kočku i na ty dvě koukala.

Trvalo to fakt dlouho, nakonec se však nechala drbat za ušima a fotit se, dokud se všechny tři mobily nevybili.... můžu vám k tomu říct jediné.... Nikdy, ale opravdu nikdy s námi nechoďte večer ven... tedy.... pokud vám za to ten six pack nestojí.